Exteriér koně

Příčina rozličného zbarvení srsti koní spočívá v individuální genetické výbavě. Kůň má 32 párů chromozomů s mnoha geny, což umožňuje tisíce barevných kombinací. Pro některá plemena má zbarvení prvořadý význam, i když se všechny chovatelské společnosti opírají o taková hlediska, jako je správná stavba těla a pohyby.
A teď už k samotným barevným odstínům:

Hnědák

základní barva srsti je hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.

Hnědák

Světlý hnědák

Rezavý hnědák

Tmavý hnědák

Černý hnědák

Vraník

má po celém těle černou srst různých odstínů. Kůže vraníka je tmavošedá.

Vraník

Ryzák

má po celém těle ryzou srst různých odstínů. Může být ryzák světlý, tmavý, černý či červenavý.

hříva, ocas a spodky končetin mají stejnou barvu jako ostatní srst, nikdy ne černé.

Ryzák

Červenavý ryzák

Tmavý ryzák

Izabela (Palomino)

barva srsti je žlutá, nažloutlá až bílá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst, nikdy ne černé.

Palomino

Plavák

má žluté chlupy na černé kůži. Podmínkou je černá hříva, černý ocas a černé spodky končetin, někdy i úhoří pruh.

může být světlý, tmavý, šedý (myšák)

Plavák

Strakoš

má nepravidelně rozložené plochy srsti bílé s jinými barvami.

rozeznáváme strakoše červeného, hnědého a černého

Strakáč

Grošák

po těle má kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, které ale s věkem obvykle mizí.

Grošák

Albín

má nepigmentovanou kůži, bílou srst, oko červené nebo modré, kopyto světlé (nepigmentované). Albín se rodí bílý.

Bělouš

srst je bílá nebo částečně bílá na tmavošedé kůži.

rozlišujeme bělouše vybělujícího a nevybělujícího

Vybělující

rodí se jako černí nebo tmavě hnědí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a ostatní tělo až je srst úplně bílá na celém těle. Někteří nevybělují úplně. Vznikne bělouš medový, žlutý, šedý (pstružák), tmavošedý, smíšený a černý.

Bělouš

Pstružák

Nevybělující

s jakou barvou se narodí, taková jim zůstane do konce života. Bílá barva převládá, ale hlava je vždy tmavá.

Rozeznáváme 3 druhy nevybělujících běloušů:	červený bělouš
	hnědý bělouš
	mourek

červený bělouš - hřívu, ocas a spodky končetin má jako ryzák, ale bílá barva převládá

hnědý bělouš - vypadá jako hnědák, ale prokvétá bílá barva, která převládá

mourek - vypadá jako vraník, bílá převládá

skvrnitý bělouš (hermelín) - má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvrny různých barev až do velikosti dlaně

Hnědý bělouš

Mourek

Skvrnitý bělouš

VROZENÉ ODCHYLKY OD TYPICKÉHO ZBARVENÍ

Prokvetlost srsti

je to přítomnost bílých chlupů mezi barevnou srstí. Popisujeme podle množství bílých chlupů a jejich rozmístění, např. řídce prokvetlý nebo hustě prokvetlý, prokvetlý na zádi, ve slabině apod. V žádném případě nesmí množství bílých chlupů v srsti převládat, protože v takovém případě hovoříme o bělouši vybělujícím.

Grošování

je zvláštní vlastnost barvy, která je podmíněna rozvětvením krevních kapilár pod kůží nebo větším či menším ukládáním pigmentu v kůži nebo srsti. Vyskytuje se nejčastěji u běloušů, ale může být i u jiných barev. Bývá příznakem dobré výživy, zdravotního stavu a ošetřování.

Tečkovitost

je dána výskytem jinobarevných teček na těle běloušů.

rozeznáváme červeně tečkované (pstružáci) a hnědě tečkované (mušáci)

Skvrnitost

je zvláštní vlastnost barvy běloušů, kteří mají po celém těle nepravidelně roztroušeny pravidelné skvrny. Podle barvy skvrn rozeznáváme červeně skvrnitého bělouše, hnědě skvrnitého bělouše a černě skvrnitého bělouše.

Mohamedovy nebo eclipsovy skvrny

jsou to tmavé skvrny na zádi, plecích, krku nebo prsou hlavně ryzáků.