K bezpečné identifikaci koně nám slouží získané a vrozené znaky, které se pečlivě zaznamenávají v dokumentech vedených chovatelskými institucemi.
Jsou to znaky, se kterými se kůň narodí nebo se projeví po narození.
Na hlavě
Prokvetlé čelo - na čele je několik chlupů jiné barvy než srst
Kvítek, hvězda - několik chlupů soustředěno na malé místo
Lysina - je různě utvářená, může být i uprostřed nosu - pak ji označujeme jako nosní pruh, který může být i přerušovaný
Lucerna - je to skvrna pokrývající čelo a nos a po stranách zasahuje až ke koutkům tlamy. Může pokrývat i chřípí, spodní část ucha a oči.
Bílý nos - bílá nebo růžová skvrna přes nozdry a horní a dolní pysk
Mléčná huba - opět bílá nebo růžová skvrna pokrývající pouze horní a dolní pysky
Šňupka (slinka) - růžová skvrna mezi nozdrami
Žabka - skvrna na spodním pysku
Na končetinách
Bílá holeň (podkolenka) - bílé zbarvení zasahuje až na přední koleno (nbl. zápěstí)
Bílá spěnka - zbarvení zasahuje spěnkový kloub
Bílá korunka - je to bílý pruh nad kopytem
Bílá patka - bílé zbarvení v zadní části nad kopytem
Zebrování - jsou to proužky tmavé srsti, které měly původně ochranný význam. Objevují se u starých plemen jako např. fjordský kůň nebo skotský pony,...
Na kopytech
Nejčastější jsou kopyta s hnědošedou rohovinou. Může však být i modročerné, bílé nebo pruhované. Světlá kopyta bývají provázena bílou spěnkou nebo podkolenkou a kopyta pruhovaná najdeme hlavně u plemen skvrnitých.
Chlupové víry
I ty se používají k identifikaci koně a to tak, že se zakreslí křížkem do nákresu tvaru těla koně.
Chlupové víry mají různé tvary a na těle je najdeme:
na čele 1 - 2 (výjimečně více)
na hřbetě nosu
na krku 1 vír pod hřívou napravo i nalevo
na prsou, průdušnici, krčních žlábcích,...
Úhoří pruh
Prochází od hřívy přes kohoutek a hřbet až k ocasu. Téměř vždy bývá spojen se světlou srstí, ať už žlutou, modrou nebo myší, a někdy i se zebrováním na končetinách.
ZNAKY ZÍSKANÉ
Tyto znaky se používají k upřesnění registrace koní. Každý hřebčín a jednotlivá plemena mají své vlastní značky, které se do kůže buď vypalují žhavým železem nebo vymrazují dusíkem. Oba způsoby jsou trvalé a provádí se
před odstavem.
Výžehy
Máme několik druhů výžehů:
Kmenový | - vypaluje se na levou sedlovou část, skládá se z kmenového znaku otce a arabského čísla. U plnokrevníků se znak otce vypaluje na pravou stranu. |
Rodový | - vypaluje se pod kmenovým a je to znak otce, po kterém pochází matka hříběte. Nepoužívá se u anglických polokrevníků, klusáků a chladnokrevných koní. |
Výžeh hříběte | - je to číslo, které nám vyjadřuje, kolikáté je to hříbě po určitém plemeníkovi. Výžeh hříběte se vypaluje na pravou stranu sedlové části. U anglických plnokrevníků pod znak otce. |
Výžeh chovatelského ústavu | - vypaluje se na levé stehno a u anglických plnokrevníků do levé sedlové části. Je to znak hřebčína. |
Základní číslo | - vypaluje se na levou stranu krku a je to číslo, pod kterým je kůň zapsán v plemenné knize. |
Mezi atypické značení koní patří:
označení na kopytě - nevýhodou je, že kopyto neustále dorůstá a označení po čase mizí.
tetování na pysky - to je také nevýhodné, neboť je to velmi bolestivé a po čase špatně čitelné