Základem nervového ústrojí je nervová buňka - NEURON.
Tato buňka se skládá z:
těla buňky
výběžků
dendritů - nesou vzruch do buňky
neuritů - nesou vzruch z buňky
Spojení jednotlivých nervových buněk je uspořádáno tak, že neurit jedné nervové buňky je spojen s dendritem druhé nervové buňky. Spojení nervových buněk vytváří synapse (zápoje), ve kterých dochází k předání
vzruchu.
Každá změna, která podráždí nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají podněty z vnějšího prostředí se nazývají receptory.
Máme 2 druhy receptorů:
EXTERORECEPTORY - zachycují vnější podráždění (např. štípnutí)
INTERORECEPTORY - přenáší vnitřní podráždění (např. hlad)
Podnět vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová vlákna, která vedou vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center orgánů a
tkání jsou vlákna odstředivá.
jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy, řídí veškerou činnost organismu.
Čichový mozek
je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).
Mezimozek
řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.
Střední mozek
je centrem zrakového a sluchového centra, pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní mozek s předním mozkem.
Mozeček
je v něm centrum pro regulaci pohybu, udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.
Most
leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.
Prodloužená mícha
řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání, kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.
Mícha
Navazuje na prodlouženou míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými otvory vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.
Je složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta bílou hmotou.
ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA
Tvoří ji síť nervů, které prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.
Řídí činnost ústrojí, které nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.
Inervuje všechny tkáně těla, řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.
Rozeznáváme 2 typy VNS:
SYMPATIKUS
vybíhá z každého obratle míchy.
po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA. Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních orgánů - působí na rozkladné procesy.
působí přes den
PARASYMPATIKUS
působí až v noci
také se bohatě větví na ganglia
Sympatikus a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).
ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ
Nervové ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí, kde se zpracují a vyvolají přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu
z přijímacího orgánu, neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu - efektoru. Dráha, po které reflex probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.
Reflexy rozeznáváme:
nepodmíněné - zvíře se s nimi již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a nemění se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.
podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se proměnlivému životnímu prostředí - tato schopnost
se nazývá adaptace.
![Koně kolem nás [http://kone.mujweb.cz/]](./main_img/kone_kolem_nas.gif)
