Základní vlastností svalu je schopnost reagovat smršťováním na podráždění. Ústřední nervová soustava vysílá ke kosternímu svalstvu stále slabé podněty a tím pádem je sval neustále v určitém napětí. To se nazývá svalový tonus.
Svaly jsou bohatě prokrvovány a po podráždění se sval nesmrští ihned, ale až po určité době. Je-li ovšem frekvence podnětu vyšší než 25 za vteřinu, přijde nový podnět do svalu ve chvíli, kdy je sval ve stavu smrštění. Sval se proto neuvolní, ale
zůstane smrštěný po delší dobu. Nastává tzv. tetanické smrštění.
Svalovinu rozlišujeme:
hladkou - nelze ovládat vůlí jedince, např. pohyb střev
příčně pruhovanou - lze ovládat (je to veškeré kosterní svalstvo)
srdeční svalovina - zajišťuje srdeční činnost
Každý jednotlivý sval je tvořen svalovými vlákny - FIBRILAMI. Fibrila je široká 5 - 150 mikrometrů a dlouhá až 40 cm.
Rozlišujeme 2 druhy fibril. Aktinofibrily a mezofibrily. Aktinofibrily jsou tenké, bílé a světlé, naopak mezofibrily mají barvu červenou, jsou silné a tmavé.
Při svalové práci pak dochází k zasouvání aktinofibril mezi mezofibrily.
Ale k tomu, aby svalová práce mohla být vykonávána je zapotřebí energie. Jejím zdrojem jsou tuky (Lipidy) a cukry (Sacharidy). Sacharidy se ve formě glykogenu ukládají v játrech a později se
pomocí ATP - adenosintrifosfát - přeměňuje glykogen na energetickou složku.
Po určité době nastává při práci svalová únava a ve svalech se hromadí únavové látky (kys. mléčná, uhličitá, oxid uhličitý apod.). Cvikem sval mohutní, tak rychle se neunaví a pracuje úsporněji.
Průřez svalu
v 1 cm čtverečním je 10 - 20 tisíc svalových vláken, které spolu vytváří tzv. snopce.
Primární snopce jsou obaleny jemnou vazivovou blankou. Dále se spojují v snopce sekundární a terciální, které jsou obaleny stále silnější blánou. Spolu vytváří tzv. svalové bříško, které na obou koncích přechází v
úponové šlachy, kterými je sval připevněn ke kostře.
jsou mohutně vyvinuty a je to žvýkač a tvářový sval
Svaly trupu
prsní sval
natahovače páteře
jsou nad páteří
zpevňují páteř, natahují krk, prohýbají hřbet a umožňují vzepnutí na zadní
ohýbače páteře
- jsou pod páteří, ohýbají hlavu a krk a nahrbují hřbet
svaly hrudních stěn
- jsou to vnější a vnitřní mezižeberní svaly, umožňující vdech a výdech
bránice
mohutný plochý sval oddělující hrudní dutinu od břišní
prochází jí jícen, srdečnice a zadní dutá žíla. Je to hlavní dýchací sval
svaly břišních stěn
patří sem 4 svaly - vnější šikmý břišní sval
vnitřní břišní sval
přímý břišní sval
příčný břišní sval
Svaly přední končetiny
svaly připojující končetinu k trupu - k trupu upevňuje sval kápový a pod ním sval kosočtverečný. K hlavě připojuje sval kývač a k trupu přitahuje končetinu hluboký prsní sval a povrchový prsní sval.
svaly plece - obalují lopatku a pažní kost. Je to natahovač a ohýbač ramenního a loketního kloubu. Nejmohutnější je trojhlavý sval pažní.
svaly předloktí - natahovače a ohýbače zápěstí a prstů.
Svaly zadní končetiny
svaly pánevní - je to povrchový hýžďovec a střední hýžďovec
svaly stehenní - obalují stehenní kost. Patří sem ohýbače a natahovače stehenního a hleznového kloubu.
svaly bérce a konce končetiny - ohýbače a natahovače hleznového a patního kloubu a kloubů prstů.